Už je to nějaký čas, co jsem psal, není to proto, že bych nechtěl, ale protože Můj zájem o mou knihu je větší. V těch pá

Už je to nějaký čas, co jsem psal, není to proto, že bych nechtěl, ale protože Můj zájem o mou knihu je větší. V těch pár minutách, které mám každý den volných, se tomu věnuji. Ale dnes jsem to opravdu odložil, abych řekl, co cítím, pocit velmi hluboko obsažený v jakési směsi tvořené opuštěním, smutek, žal a pocit viny, kterého se nemohu zbavit. Moje situace se dostává na hranici, která je již hotová cítit ze čtyř větrů, proti všem předpokladům se snažím hledat bez nápravy popř Vážím si určité vůle udržet své manželství nad vodou, ne proto, že by mě to zajímalo obnovit něco ze všeho ztraceného, ale vydržet trochu více času, k mít možnost se usadit se svými dětmi někde jinde, to jim může dát málo je nezbytné žít a koexistovat v harmonii, nemuset být závislý na nikdo, cítit, že mohu, že jsem soběstačný, abych toho dosáhl, a že můj děti mohou být tak pohodlně vedle mě, bez jakýchkoliv stížností popř muka, víc než to, co normálně trpí při odloučení, ale je to tak nemožné dosáhnout rovnováhy, vzdát se byť jen na krátkou dobu svobodu, předstírejte, že je vše v pořádku, a snažte se na to nemyslet. Že nežijete, že se nemáte dobře, že nejste šťastní. A to Štěstí nevzniká jen tím, že žijete s osobou, kterou milujete, ale také se děje tolik maličkostí. Užijte si například tak, jak mě vždy baví resp méně v poslední době: snídaně s mými dětmi kolem mě a vyprávějí mi své věci, sdílet kamaráda se Samem, dívat se z okna a i když procházejí tolik věcí nevidět nic a cítit se dobře, abych mohl zhluboka dýchat vzduch čistý a neutopit se, užívat si film a cítit se uvolněně, stolovat v o samotě v posteli a ochutnat dezert a olizovat si rty jako kluk po takové pochoutce Protáhněte se v posteli a těšte se z toho, že je to jen pro vás. Ale přichází chvíle, ta ďábelská chvíle, kdy ti Zdá se, že se na mě zatracené hodinové ručičky zlobí, běží rychleji a rychleji, Zdá se, že oni a já jsme ve věčném závodě, abychom je zastavili v běhu. že chytají a vždy vyhrají, minutu po minutě v určitou dobu, vidím je klouzat tak náročnou rychlostí, že se můj tep začíná zrychlovat, že můj puls je dokonce vidět, že se celé mé tělo začíná transformovat, že neexistuje místo v něm, kde mě to nebolí, že moje vyčerpání je nekonečné, že moje dýchání není konstantní, moje plíce musí pracovat dvakrát tolik, moje duše chce hlasitě plakat ne, těším se na příjezd mocný muž a zachraň mě od tolika zla. Ať mě obejme a jen jeho šeptem nebo Jeho pohlazení způsobí, že se celá moje bytost znovu spojí. Ale místo něj Přichází druhý, postava, která už byla opakovaně viděna, láska opotřebovaná, důvěřující tomu Nikdy to nebyl láska, v mých očích nepříjemný člověk. Nenávidím, ano nenávidím jeho způsob bytí, jeho způsob myšlení, jeho způsob mluvení a jeho způsob, jak nikdy nic neřešit, že se zdá, jako by všechno bylo co opravit Blíží se, protestuje, ano, vždy, léta to nebylo den, kdy ne, vždy existuje dobrý důvod, proč to udělat, teplo atd zima, lidi, obchod, sračky........., jdou na záchod, oni Koupe se, holí, parfémuje, čeká na co? nejlogičtější věc..., ano jeho žena uspokojit své nejnižší fantazie, že ho miluje, díky čemuž se cítí jako muž, že který Nikdy nebyl, ano, protože nikdy nebyl muž. Člověče, ale ve skutečnosti je to on, kdo nade vše dělá ženu šťastnou, dává jí žít v té plnosti I v neštěstí je to on, kdo hýčká, kdo miluje, kdo cítí svou kůži milovaná v něm, ta žena vedle něj se cítí plná, uzavřená, udržovaná a milovaná všemi písmeny, ať ji jeho pohlazení naplní, vyčerpá utopit se štěstím. Ať je vaše pohlaví vznešené a zároveň divoké, ať jsou laskání buďte věční, že když se obracíte mezi listy, jsou ti dva stále jedno, Zkrátka se díky tomu cítí jako skvělá žena.- Ale naopak je to drsné pohlazení bez vášně, a zoufalý polibek, jako by mě chtěl pohltit, automaticky a bez přemýšlení, můj tělo to odpuzuje, odmítá, moje jediné zvuky jsou opovržlivé, skoro jako a automat odpovídám, co chceš?, zatímco se třesu ne strachem, ale hnusem, a nevědí, co si v tom rozhodujícím okamžiku vymyslet, zdá se, že si uvědomuje, že na situaci nezáleží, byl špatný den, možná práce nebo děti ovlivněn, aby se to nestalo, není spokojen, ale přijímá to, reptající otáčení sám sebe jako koule, je zničený, není to člověk, za kterého jsem ho považoval chci někdy, spát, teď spát, v bezpečí, další den, kdy budu moci dýchat. Již Uvolňuji se, je to další noc klidu.