Tvůj obraz božské postavy mi na vteřiny odvrátil pohled, tvé poslední polibky neohrožené, pochodovaly lhostejně a sesadi

Tvůj obraz božské postavy mi na vteřiny odvrátil pohled, tvé poslední polibky neohrožené, pochodovaly lhostejně a sesadily, svobodně nebo ne, ten parfémovaný zbytek na mé vyrýsované tváři. Slzy, které bez lístku putovaly po tvé tváři, Byly sbírány mým kradmým pohledem, někdy ses na mě také podíval a pomyslel si po pochybnostech, že jste byli přesvědčeni, že můj chmurný úsměv není nic jiného než a anachronické šaty, které nějaký darebák opustil, a později i moje pokrytectví přijalo... Jindy jsem neotěhotněla, ale usilovala jsem o rozlišování a nakreslete svou nahou prázdnotu, která povstala v ložnicích mých tužeb, u rytmus vonného pohybu šatů se rozprostřel na šňůrách téměř prázdný, pro mé účely nebyla žádná rekreace, nikdy jsi nedal příměří mým prosbám, Tím jste se maskoval v přestrojení lhostejnosti. Chtěl jsem všemu porozumět a pochopil jsem, že vůbec nic Ve vašich slovech to uniklo, což v mém gestu vyvolalo ruměnec a nervozitu. Rozhodl jsem se tehdy váhat, neustále vědomě dýchat, dokud nedosáhnu přestávka, až mě orgasmus pohltil v tomto upoceném intenzivním vyhublém večer. Když se rozednilo, zaklepal jsem na vlastní dveře a čekal přijměte můj srdečný pozdrav, ale pak jsem znovu obkreslil svou tvář znakem osvěžení spletité vody, která se s obtížemi rodila v těch dírách, které Minulou noc si všimli v té posteli tolik ohně, že od mé opilé zrcadlo se dívalo a bálo se, že odejde, že uteče temnotou okno, únos s ním, dědictví tvého parfému na mém polštáři. Jelikož jsem nechtěla zavírat oči, chtěla jsem se s ním znovu milovat. mému utěšiteli, ale byl jsi tam, uhasil jsi mou žízeň v mé konkrétní poušti v ve chvíli, kdy mi vyschlo v krku, jsi se na mě podíval a řekl mi, že jsem se do tebe zamiloval a Nechal jsi občas projíždět můj jazyk po tvém těle bez chuti, proséval jsem tvou hebkou kůži s ní hloubí špičkou ta nezkrocená místa, která vaše skromnost dovoleno ve mně, vyšplhal jsem svými rty, hory tvé hrudi, a sestoupil jsem vítězoslavně klouzal jazykem, zastavil jsem se až u tvého pupku. Vaše zmatené oči již pochopily tuto funkci, která v zdá se, že jeho třetí dějství začalo, už jsme za sebou nechali Oidipa, který potlačovaný putuje neobvyklou krajinou bezvědomí, teď přijdeš a Budeš se se mnou milovat, a řekneš, že jsem byl něžný, ostatním budeš šeptat moje pohlazení oddaný a budete s nechutí vzpomínat na nápadnost své kůže v té posteli hořící, že se teď dusíš s tím, kdo tě miluje. Nikdy jsem neřekl, že tě miluji, ale mé ruce to ukázaly, Vaše chlípné pohledy ukázaly a zatlačily do kouta mé srdce, které bylo zahalené čas, nechuť, uchýlit se do kouta jiné ubohé náklonnosti, lásky vlastní; ten, kterého jsem tak miloval a teď popírám, kdo mě klame a myslí si, že já věřit.